Děti

Mléko a intolerance laktózy


Kategorie: Aktuality Výživa a strava dětí 
07.listopad 2016

Mléko je důležitou součástí našeho jídelníčku už po celá staletí. Díky svému složení má pozitivní účinky na lidský organizmus. V poslední době se však začínají stále častěji objevovat alternativní názory, které se snaží tvrdit opak. V některých případech je však opravdu nutné mléko omezit nebo jej ze stravy úplně vyřadit ze zdravotních důvodů. Jedním z nich je například lékařsky potvrzená intolerance laktózy.

Mléko dodává našemu tělu spoustu zdraví prospěšných látek, které naše tělo dokáže dobře využít a podílí se na prevenci různých onemocnění. Mléko napomáhá k posílení naší imunity díky příjmu lehce stravitelných bílkovin, vitaminů skupiny B a vitaminu D. Vápník pomáhá zabraňovat vzniku ledvinových kamenů, protože na sebe dokáže vázat šťavelany. Mléko rovněž obsahuje probiotické bakterie, které dopomáhají snižovat vstřebávání cholesterolu. Mezi další složky mléka patří minerální látky. Nejvýznamnější z nich je vápník potřebný pro udržení normálního stavu kostí. Špatná životospráva s nedostatkem vápníku ve stravě vede k osteoporóze, která postihuje ženy i muže.

 Obraťme pozornost k laktóze. Laktóza – mléčný cukr je disacharid složený ze dvou monosacharidů (glukóza a galaktóza). Ke správnému využití je třeba dostatek enzymu, který se nachází v buňkách tenkého střeva. Pokud je ho méně, chybí nebo je jeho aktivita snížena, laktóza není správně rozštěpena a při průchodu tenkým střevem na sebe váže vodu. Tím urychluje průchod tenkým střevem, v tlustém střevě je pak fermentována – vzniká laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto pochody mohou způsobit obtíže jako bolest břicha, nadýmání, průjem nebo zácpu, nevolnost a zvracení. V některých případech může vyvolat i bolesti hlavy, ztrátu koncentrace nebo zhoršení krátkodobé paměti. Intolerance laktózy je neschopnost organizmu trávit a vstřebávat mléčný cukr. Často bývá zaměňována za alergii na mléčnou bílkovinu nebo za různé psychologické důvody a averze k mléku jako takovému.

Existují velké rozdíly, jaké množství laktózy jedinec toleruje. Závisí na množství a aktivitě enzymu, množství laktózy a mikroflóře tlustého střeva. Pokud se potvrdí diagnóza laktózové intolerance, ani pak se nemusí jedinec mléčným výrobkům vyhýbat úplně.

V zakysaných výrobcích je laktózy méně díky působení mléčných bakterií. V sýrech je její obsah téměř nulový – při výrobě většina laktózy přejde do syrovátky a zbytek se odbourá fermentací.

Pokud je nutno mléko omezit, není dobré jej nahrazovat pouze sójovými nápoji. Ty mohou v některých případech obsahovat nevhodné tuky. Kromě toho se zde vápník nachází v menším množství a hůře využitelné formě. Laktóza je i v potravinách, např. v sušenkách, pečivu, čokoládách, instantních výrobcích, chipsech, kukuřičných lupínkách i v lécích.

 Laktózovou intoleranci můžeme rozdělit na tři typy: vrozenou, která je velmi vzácná, při ní je nutno od malička vynechat laktózu ze stravy, primární – dítě zvládne trávit laktózu cca do 2 let věku, ale je geneticky dáno, že množství enzymu laktázy od 2. roku dítěte ubývá. Toto se liší také dle národnosti. Obyvatelé Evropy se s tímto typem intolerance potýkají pouze ve 2–10 % (místy až 20 %). Čím severněji, tím je nižší množství výskytu intolerancí laktózy, souvisí to s vlivem slunečního záření. Populace na severu má méně slunečního svitu, a proto tráví laktózu lépe. Sekundární intolerance vzniká vlivem poškození sliznice tenkého střeva (např. při neléčených formách celiakie, při Crohnově chorobě, po chirurgických výkonech na trávicím traktu nebo po chemoterapii či ozařování). Dle TZ

www.amic.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová