Poruchy srdečního rytmu
Světový den mrtvice – 29. říjen
U příležitosti Světového dne mrtvice, který připadá na 29. října poukazují odborníci na záludnost postižení. Cévní mozková příhoda (CMP), neboli mrtvice, je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen (tzv. ischemická CMP) nebo krvácením do mozku (tzv. hemoragická CMP).
Ischemická forma je častější a tvoří 85 % všech CMP. Mrtvice se objevuje náhle a nečekaně. Může se projevit jako slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné polovině těla, pokles ústního koutku, potíže s řečí nebo porozuměním řeči, náhlá porucha zraku, náhlá porucha rovnováhy nebo koordinace či prudká a velmi silná bolest hlavy bez zjevné příčiny. Úspěšnost léčby pak závisí na včasnosti hospitalizace na adekvátním pracovišti. Integrující a hlavní roli v péči o nemocné s akutní cévní mozkovou příhodou mají neurologové. Specializovanou péči poskytují tzv. komplexní cerebrovaskulární a iktová centra.
Poruchy srdečního rytmu jsou druhou nejčastější příčinou cévní mozkové příhody. Ta každoročně zasáhne téměř 40 tisíc Čechů. Většině způsobí trvalé následky, deset tisíc lidí z nich zemře. Zachránit život jim přitom může běžná preventivní prohlídka – včasné odhalení fibrilace síní, tedy nepravidelného srdečního rytmu, a nasazení vhodné léčby.
Fibrilace síní postihuje asi 2 % dospělých a vzhledem ke stárnutí populace se očekává, že její výskyt bude v nejbližších desetiletích významně narůstat. Například u lidí nad čtyřicet let je riziko fibrilace síní až čtyřnásobné. Odhaduje se, že v ČR je přibližně půl milionu nemocných, diagnostikováno je však pouze okolo dvou set tisíc,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
Fibrilace síní se může u každého projevovat jinak. Někdo pociťuje zrychlení tepu, jiný oslabenou výkonnost. Často se stává, že se příznaky nedostaví vůbec a poruchu lékaři odhalí, až když pacient prodělá cévní mozkovou příhodu. Přitom by stačilo, aby lidé chodili na pravidelné prohlídky k praktickému lékaři, které jsou jednou za dva roky plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Lékař při nich zkontroluje tep a natočí EKG a případný problém tak odhalí i u zdánlivě zdravého člověka včas.
U většiny pacientů s arytmií je nutná doživotní léčba ředící krev, která brání tvorbě sraženin. Tato léčba snižuje riziko vzniku cévní mozkové příhody až o dvě třetiny. Odborníci se zároveň shodují, že spolupráce mezi praktickými lékaři a specialisty je pro následnou péči o tyto pacienty zásadní.
Důležitost včasné prevence zdůrazňuje také sdružení Ictus, které pomáhá pacientům po mrtvici k návratu zpět do života. Pacientská organizace se snaží upozornit veřejnost, že mrtvice se může týkat každého, a to v každém věku. Rovněž pořádá léčebné pobyty a rehabilitační cvičení pro pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP). Organizace je zaměřena na aktivní život lidí po CMP. Dle TZ
www.mhw.cz
