Kouření
Kouření může zvyšovat příznaky deprese
Mezi typické mýty o kouření patří i informace, že pomáhá ve stresu, při depresi nebo obecně zlepšuje psychický stav. Velké množství studií, které proběhly po celém světě, i analýza výsledků téměř 4 000 pacientů Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK však prokázala naopak zmírnění depresivních příznaků, když pacient přestal kouřit.
Závislost na tabáku (diagnóza F17) způsobuje podle Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) celou řadu dalších diagnóz zejména v onkologii, kardiologii a především v psychiatrii. Po cigaretě se kuřákovi zvýší hladina stresových hormonů. Vyplavení dopaminu znamená krátký příjemný pocit uvolnění, ale pak se nálada opět zhoršuje. Přes 50 % kuřáků, kteří jsou zároveň psychiatrickými pacienty, by raději žilo bez cigaret.
Přestat kouřit není snadné. Pokus bez pomoci má asi 4% úspěšnost (= rok abstinence), intenzivní léčba, tedy intervence a léky, může šanci na úspěch až zdesetinásobit. Paradoxní však je, že se kuřáci často obávají léků, jež pomáhají závislost překonat, ať už se jedná o volně prodejné formy náhradní léčby nikotinem nebo léky vázané na recept. „To, že nikotin vdechují z cigaretového kouře spolu s několika tisíci látek vesměs toxických, jim nevadí, cigareta totiž nemá příbalový leták, který by popisoval možné nežádoucí účinky. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák nejspíš ani neunesl,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Vědci ze 16 zemí realizovali v nedávné době studii s 8 tisíci kuřáky ve 140 centrech, z čehož 4 tisíce byly pacienti s psychiatrickou diagnózou. Její výsledky vyvrátily obavy z léků závislosti na tabáku. Žádný ze tří léků, které byly ve studii sledovány, totiž významně nezvyšoval nežádoucí účinky a to ani u psychiatricky nemocné skupiny pacientů. Přestat kouřit přineslo pacientovi vždy jen benefit.
Zmírnění depresivních příznaků po zanechání kouření prokázalo ve světě již velké množství studií i analýza dat téměř 4000 pacientů Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
Celková úspěšnost odvykání kouření hodnocená po roce od počátku léčby byla v celém souboru 38,9 % (1468/3770). Nejvyšší úspěšnost léčby závislosti na tabáku byla dle očekávání v podskupině pacientů, u kterých před zahájením léčby nebyly zjištěny příznaky depresivní poruchy – 41,6 %, statisticky nevýznamně nižší byla úspěšnost u pacientů s mírnými depresivními příznaky – 38,8 % a statisticky významně nižší byla úspěšnost léčby u skupiny pacientů se středně těžkou až těžkou depresivní poruchou (26,3 %).
Statisticky významné zlepšení psychického stavu, měřeného jeden rok po zanechání kouření pomocí Beckovy sebeposuzovací stupnice deprese, bylo doloženo ve všech sledovaných podskupinách. Toto zjištění je zcela v souladu se závěrem rozsáhlé metanalýzy G. Taylor z roku 2014, že zanechání kouření je spojeno se snížením míry úzkosti, deprese a stresu a vede ke zvýšení přítomnosti pozitivní emotivity a kvality života ve srovnání s těmi, kdo nadále kouří.
Kouření tabákových výrobků je hlavní odstranitelnou příčinou nemocnosti a předčasných úmrtí v současném světě, a proto věnujeme v posledních desetiletích metodám a dostupnosti léčby závislosti na tabáku stále více pozornosti,“uvádí doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Mezi pacienty trpícími psychickým onemocněním bez ohledu na typ se vyskytuje vysoké procento kuřáků. Tito pacienti zároveň vykouří v průměru více cigaret než ostatní kuřáci, jsou více závislí na nikotinu a častěji i na dalších drogách. Problém závislosti na nikotinu mezi psychicky nemocnými je tedy všeobecně známou a klinicky nesmírně významnou záležitostí.
Mezi psychiatrickými pacienty je zhruba třikrát víc kuřáků než v populaci, a tak nepřekvapuje, že nemoci způsobené kouřením jsou nejčastější příčinou jejich úmrtí. Psychiatrická oddělení byla všude ve světě těmi posledními, kde se přestalo kouřit. Ve většině vyspělých zemí se už však ani na těchto odděleních kouřit nesmí. Naproti tomu v České republice se v uzavřených psychiatrických odděleních kouřit stále může.
I mezi lékaři je považováno za samozřejmost, že jsou psychiatrická oddělení vybavena kuřárnami. Jedním z důvodů je i fakt, že čeští lékaři nemají možnost nabídnout svým pacientům kuřákům náhradní léčbu nikotinem k potlačení abstinenčních příznaků, protože není u nás prozatím hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V současnosti Psychiatrická společnost ČLS JEP usilovně pracuje na tvorbě reformy psychiatrické léčby, ve které problematika závislostí je jednou z oblastí, na kterou se chce zaměřit. Dle TZ
