Medicína
Muži v ČR ignorují onkologickou prevenci
Dvě třetiny českých mužů se bojí, že onemocní rakovinou. Pravidelné onkologické prohlídky ale v průměru absolvuje pouze čtvrtina ze čtyř milionů dospělých mužů v ČR. Většina mužů nepovažuje preventivní prohlídky za důležité a polovina z nich tvrdí, že je jejich lékař o onkologické prevenci neinformuje. Ženy jsou přitom v přístupu k prevenci téměř dvakrát odpovědnější než muži. Vyplynulo to z reprezentativního průzkumu 1500 respondentů ČR, který provedly společnost Sanofi a agentura Millward Brown.
Rakovinu jako chorobu, jíž se obávají nejvíce, uvedlo ve výzkumu 67 % mužů. Avšak v průměru pouze 26 % mužů absolvuje alespoň jedno z preventivních onkologických vyšetření rakoviny prostaty, tlustého střeva, varlat nebo kůže dostatečně často. Mezi důvody, kterými muži ospravedlňují zanedbávání preventivních prohlídek, dominují subjektivní pocit zdraví (16 %) a fakt, že nepovažují prevenci za důležitou (18 %), respektive ani o ní neví (14 %). Z výzkumu také vyplynulo, že každý druhý z těchto mužů nepřímo svaluje vinu na svého praktického lékaře. Celých 53 % uvedlo, že je jejich praktik neinformuje o nutnosti preventivních prohlídek. Toto procento přitom zůstává velmi vysoké i v rizikové věkové skupině mužů nad 50 let věku. České ženy jsou ve srovnání s muži výrazně zodpovědnější, onkologické preventivní prohlídky v průměru absolvují dvakrát častěji.
Primární prevence znamená zdravý životní styl, ale ta do výzkumu nebyla zahrnuta. Sekundární prevence znamená časný záchyt onemocnění v klinicky němém stadiu. Relativně vysoké procento oslovených nepovažuje prevenci za důležitou stejně jako počet těch, kteří prevenci bagatelizují pro pocit zdraví. Toto zjištění by mělo být varovným signálem a mělo by urgentně vést k zvýšení informovanosti veřejnosti o všech možnostech prevence jak primární tak sekundární, jak upozorňuje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Diagnózu „rakovina“ si každý den vyslechne 220 Čechů. Zhruba 70 lidí jí každý den podlehne. V Česku je nyní více než půl milionů onkologických pacientů a prognózy odborníků počítají s tím, že nemocných rakovinou bude v nejbližších letech přibývat.
Preventivní onkologická vyšetření lidé absolvují buď u praktického lékaře, nebo u specialisty. U každého typu prohlídky je doporučena jak frekvence vyšetření, tak věk, kdy je vhodné s pravidelnými prohlídkami začít.
Například vyšetření karcinomu tlustého střeva a konečníku by měli lidé po padesátce podstupovat každé dva roky. V této rizikové skupině však čtvrtina mužů uvedla, že vyšetření neabsolvuje vůbec. Dostatečně často se na tuto prevenci dostaví jen dva z pěti mužů nad padesát let. Ještě častěji, tedy jednou ročně, by měli muži podstoupit preventivní vyšetření prostaty. Tuto prohlídku zcela ignoruje více než třetina českých mužů starších 50 let. Poctivou docházkou na prohlídky se může pochlubit jen čtvrtina z nich. I v této věkové skupině. Téměř polovina mužů tvrdí, že je jejich lékař neinformoval o nutnosti pravidelných onkologických prohlídek.
Mladší ročníky na tom nejsou o mnoho lépe. Samovyšetření varlat, které by měl každý dospělý muž provádět alespoň jednou za měsíc, 40 % respondentů naprosto vynechává. Poctivě ho provádí jen 19 % českých mužů. Podobně ignorují i riziko kožních melanomů. Preventivní prohlídky u kožního lékaře absolvuje svědomitě jen 6 % dotazovaných. Naopak tři pětiny nechodí na onkologické kožní kontroly vůbec.
„Kdybych býval šel k lékaři hned, když jsem si něco nahmatal, mohla stačit jen operace. Já šel až po třech měsících a proto jsem musel kromě operace podstoupit následně i náročné chemoterapie,“ potvrzuje český badmintonista a trojnásobný olympionik Petr Koukal. Toho ve 24 letech, na vrcholu sportovní kariéry, zastavila v rozletu rakovina varlete.
Ačkoli jsou ženy v průměru dvakrát zodpovědnější než muži a na gynekologická respektive mamografická vyšetření chodí spolehlivě více než 70 % z nich, jejich zodpovědnost je podmíněna věkem. Například mezi dívkami ve věku 18-25 uvedlo 12 %, že neabsolvuje gynekologické prohlídky vůbec. U žen také existuje velký nepoměr mezi vnímáním důležitosti vyšetření v ordinaci versus samovyšetření. Zatímco pravidelná mamografická vyšetření v rizikové skupině 45+ absolvuje 1x za dva roky 78 % žen, samovyšetření provádí dostatečně pravidelně pouze 16 % žen. Lékaři přitom toto samovyšetření doporučují 1x za měsíc už od 18 let věk. Z průzkumu při tom paradoxně vyplynulo, že vysoké procento mužů (18 %) se obává exotických onemocnění (Zika apod.), ačkoli je u těchto chorob statistická pravděpodobnost onemocnění takřka nulová.
Jedním z projektů, který se snaží postoj českých mužů k prevenci civilizačních onemocnění změnit, je STK pro chlapy, který realizuje Nadační fond Petra Koukala. Úspěšný badmintonista a olympionik pod vlivem prodělané rakoviny varlat založil projekt STK pro chlapy. „Čísla v průzkumu jasně dokazují, jak se muži staví k péči o své zdraví. Chceme to změnit. Až se chlapi začnou o své zdraví starat jako o své auto, budeme mít vyhráno,“ vysvětluje Petr Koukal.
Už tři roky se se svým nadačním fondem snaží vzdělávat veřejnost a motivovat muže k preventivním prohlídkám. Ve spolupráci se Sanofi a Synlabem nyní nadační fond připravil projekt STK Roadshow, která probíhá na hudebních a sportovních festivalech a také na internetu. V jejím rámci mohou muži od června do září na STK stanicích pro chlapy po celé ČR absolvovat zdarma a bez objednání preventivní odběr krve, zaměřený na prevenci rakoviny prostaty a varlat, diabetu a vysoké hladiny cholesterolu. Prvních 500 návštěvníků navíc získá slevu na nákup v obchodech Adidas a sportovní tašku. STK stanice fungují v rámci odběrových pracovišť Synlab.
“Cesty ke zvýšení povědomí veřejnosti o významu a dostupnosti preventivních prohlídek jsou v intenzivní a opakované medializaci s využitím všech prostředků za pomoci mediálních expertů. Projekt STK pro chlapy je příkladem, jak dosáhnout změny a neměl by zůstat osamocen. Je důležité připomínat zodpovědnost každého za své zdraví a nelze svalovat vinu na praktické lékaře, v jejichž ordinacích jsou všechny informace k dispozici, ačkoli by možná měly být víc vidět,” doplňuje profesor Petruželka. Dle TZ.
