Aktuality

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění vznikající na základě nádorové proměny plazmatických buněk. Jde o vzácnou chorobu, která postihuje ročně 4 – 6 lidí na sto tisíc obyvatel. Nejvíce postihuje věkovou kategorii 75 – 79 let, kde je výskyt této nemoci až 10 lidí na sto tisíc obyvatel ročně. U mladých lidí ve věku do 40 let se vyskytuje vzácně. Celosvětově trpí mnohočetným myelomem 230 tisíc osob a každý rok je zjištěno přibližně 114 tisíc nových pacientů. Tato nemoc není infekční ani dědičná v pravém slova smyslu. Je však známo, že v rodinách, v nichž se tato choroba vyskytla, mají blízcí pokrevní příbuzní mírně zvýšené riziko onemocnění tímto nebo jiným zhoubným krevním onemocněním.

„Na otázku, proč toto onemocnění vzniká, bohužel zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Víme ale, že existují rizikové faktory, při jejichž přítomnosti se zvyšuje možnost vzniku mnohočetného myelomu. Mezi ně patří například obezita nebo zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly, pesticidy nebo dioxiny, které vznikají také při spalování PET lahví v běžném ohni či kamnech. Na vznik nemoci mají vliv i poruchy imunity a záření,“ uvádí prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.

Vzhledem k prvotní nejasnosti příznaků je mnohočetný myelom u většiny pacientů diagnostikován až v pokročilém stádiu. Typickým příznakem jsou bolesti zad, které jsou ale pro starší lidi zcela běžné a mohou značit celou škálu různých onemocnění. Laboratorními signály jsou vysoká sedimentace krvinek, v krvi zvýšení hodnoty celkové bílkoviny a koncentrace kreatininu (odpadní látka vznikající ve svalech).

Tyto parametry se běžně vyšetřují u praktického lékaře. Prvním projevem, kterým o sobě dává mnohočetný myelom nejčastěji vědět, jsou postupně se zesilující bolesti v některé části kostry, obvykle v oblasti bederní a hrudní páteře. Nejdříve se vyskytují při zátěži, rychle se však začínají stupňovat a objevují se i při kašli, kýchnutí nebo zatlačení na stolici. Dalším signálem může být patologická únava, která se zdá být bez příčiny nebo častější infekce. Méně často se objevuje nechutenství, nevolnost či úbytek hmotnosti.

Toto nepříliš známé krevní onemocnění je plíživé, mnoho nemocných má dlouho před stanovením diagnózy trvalé zdravotní potíže a bolesti. Nemocným mnohočetným myelomem, kteří ještě o své nemoci nevědí, obvykle pociťují úzkost, strach z neznámého nebezpečí, ohrožení a trpí pocitem bezmoci. Když vyslechnou konečně diagnózu mnohočetného myelomu, mají většinou nedostatečné informace o této chorobě. Postižení mají silně oslabenou imunitu, nemají v krvi dostatek červených ani bílých krvinek, ani krevních destiček. Nedostatek červených krvinek vede ke zvýšené únavě, slabosti a bolesti hlavy. Zvýšená krvácivost z nosu nebo z dásní je zase příznakem nedostatku krevních destiček.

Myelomové buňky tvoří látky, které vedou k zvýšenému odbourávání kostí, ve kterých se tvoří typická ložiska zřetelná při rentgenovém vyšetření. K těmto nepříznivým změnám na kostech dochází nejčastěji v oblasti páteře, v pánevních kostech, žebrech a lebce. a páteře, někdy může dojít až ke zlomeninám.

Vysoká aktivita myelomových buněk vede v důsledku odbourávání kostní hmoty rovněž ke zvýšenému uvolňování vápníku do krevního oběhu, k tzv. hyperkalcémii. Ta může mít za následek závažné poškozování celého organizmu včetně rizika selhání ledvin. Současně vede i ke zpomalení střevních procesů a u nemocného se objevuje zácpa a někdy také zvracení. Dlouhodobá zvýšená koncentrace vápníku může vést až k poškození mozku, které se projevuje zmateností, zapomnětlivostí, nesoustředěností až poruchami vědomí.

Navzdory všem výše zmíněným komplikacím a projevům není prognóza mnohočetného myelomu zcela beznadějná. Onemocnění sice i dnes mnozí hematologové považují za nevyléčitelné, přesto v některých případech dojde ke kompletnímu uzdravení pacientů. Lékařům se často podaří vyvolat ústup nemoci, který však po určité době skončí, a dojde k opětovnému vzplanutí. Léčba se liší dle věku. Obecně má ale základ v klasické protinádorové léčbě, která zahrnuje ozařování, chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně, aby se zničilo co největší množství nádorových buněk. Současně jsou léčeny symptomy nemocného. Důležité je snížení odbourávání kosti, se kterým se zmírňují i pacientovy bolesti. Zároveň usilujeme o zlepšení tvorby krvinek a schopnosti organismu bránit se infekcím.

Výzkum v oblasti léčby tohoto onemocnění za poslední roky značně pokročil a šance na úplné uzdravení pacientů s mnohočetným myelomem se stále zvyšují. Velkou naději nemocným nabízí nová biologická léčba. Dle TZ.

www.amic.cz

 

 

Tweet