Medicína
Jaký vliv má prostředí léčby na psychiku pacienta?
V moderní medicíně získává pohled na kvalitu života nemocného člověka stále větší důležitost. Léčba závažných onemocnění nespočívá jen v předepisování léků nebo léčebných procedur, ale i v pomoci zvládat symptomy či vést plnohodnotný a kvalitní život. Důležitou roli hraje i psychologické a sociální povzbuzení a toho lze nejsnáze dosáhnout zpříjemněním prostředí pacientovy léčby. „Zdravotní péče v prostředí domova pomáhá během nemoci udržovat rodinu pohromadě a zlepšuje psychický stav nemocných. Dobré rodinné zázemí mnohdy dokáže i urychlovat proces zotavování. Proto je důležité, že moderní léčba zvyšuje počet pacientů, kteří mohou být léčeni v domácím prostředí,“ uvádí MUDr. Jana Katolická, Ph.D., primářka Onkologicko-chirurgického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Léčba onkologických pacientů je velmi individuální záležitost. Po tom, co lékař určí typ nádoru a jeho rozsah, musí ještě zjistit všechna přidružená onemocnění a také celkový stav pacienta. Léčba pro nemocného představuje často velkou zátěž a závažná rizika, je proto nutné zvážit, zda jsou tato rizika únosná. Lékař by měl svému pacientovi pravdivě sdělit, čeho lze danou onkologickou léčbou dosáhnout. Nemocný musí k lékaři pociťovat důvěru.
Cíle protinádorové léčby jsou různé. Kurativní protinádorová léčba si klade za cíl úplné vyléčení. V případě, že se z těla podaří odstranit všechny známky přítomnosti nádoru, jsou pacienti pravidelně kontrolováni, aby se případný návrat nádoru zachytil v raném stádiu. Paliativní protinádorová léčba má za úkol prodloužení života v jeho přijatelné kvalitě. Touto léčbou se usiluje o zmenšení nádoru, zastavení jeho růstu a zabránění dalšímu šíření. Symptomatická paliativní péče usiluje o mírnění obtíží a o udržení dobré kvality života.
MUDr. Jana Katolická, Ph.D., uvádí: „V situaci, kdy již nelze protinádorovou léčbou růst nádoru ovlivnit, stává se hlavním cílem udržení co nejvyšší kvality života. A každý pacient s metastatickou formou nádorového onemocnění se časem do této situace dostane. Lékař se pak pokouší o to, aby nádor nemocnému působil co nejméně obtíží a aby pacient mohl svou pozornost přesunout na svůj osobní život a rodinu.“
Na příklad počet mužů s karcinomem prostaty celosvětově roste a tento neblahý trend se nevyhýbá ani České republice. Dle odhadů bude v roce 2016 v České republice žít odhadem 63 424 mužů se zhoubným nádorem rakoviny prostaty, v roce 2020 počet pacientů stoupne až na 79 951 mužů. Uklidňující je ale fakt, že současná medicína dokáže při včasném odhalení onemocnění prostřednictvím preventivních vyšetření zajistit pacientům kvalitní život. Problém však nastává v případě, že se šíření nemoci nedaří zastavit a u pacienta postupně klesá citlivost na léčbu. Tehdy nastává poslední fáze onemocnění, tzv. kastračně rezistentní karcinom prostaty, který současná medicína nedokáže vyléčit.
Osud pacientů a jejich dosahované přežití se zlepšují díky nové léčbě, která nabízí kromě lepšího bezpečnostního profilu a minimálních vedlejších účinků ještě léčení v domácím prostředí. Lidé se po staletí léčili pouze v rodinném kruhu, teprve poslední desetiletí byla léčba přenesena mimo domov, do nemocnic. Pokrok v medicíně však stále více umožňuje dalším a dalším pacientům léčit se doma. V mnoha případech domácí léčba stále není možná, ale například právě u léčby kastračně rezistentního karcinomu prostaty se přímo nabízí. Vhodná je především z toho důvodu, že již není nutný každodenní dohled lékaře, který je klíčovým prvkem léčby v nemocnicích. Nemocný samozřejmě stále dochází na pravidelné prohlídky ke svému lékaři, nemusí však v nemocnici zůstávat. Mimo toho, že pacient může být doma a pouze brát léky, umožňuje nová léčba také trvalou podporu rodiny nemocného. Náklady na zdravotní péči jsou v prostředí domova také nižší než v nemocnici. Hlavní příčinu lepší snášenlivosti pacientů domácí léčby vidí lékaři mimo jiné v menším stresovém zatížení, v lepším procesu rekonvalescence a nabírání nových sil.
Současné tendence moderní medicíny volí mnohdy mírnou, tzv. udržovací léčbu, která neslibuje definitivní vyléčení, ale spíše plnohodnotný život. V tomto druhu léčby, který je možný například u kastračně rezistentního karcinomu prostaty, je důležité právě i příjemné prostředí. Psychická pohoda člověka má nepostradatelnou roli v procesu uzdravování. (Dle TZ).
