Medicína

Málo energie, nedostatek prospěšných tuků, vitaminu D, vápníku, železa nebo jódu. Takové mezery v jídelníčku kojících žen odhalila nová slovenská studie. Slovenky se přitom chovají obvykle velmi podobně jako Češky. Zatímco na Slovensku kojí své dítě 78 % matek, v Česku je to dokonce 85 %. Délkou doby kojení se české matky řadí dokonce k evropské špičce. Za nimi výrazně pozadu jsou matky z Itálie, Francie, Portugalska, Velké Británie a Belgie. V Holandsku kojí jen 44 % matek, v Irsku dokonce jen 37 %. České děti jsou kojeny svými matkami průměrně 8,5 měsíců (Agentura AISA 2014).

 Čeští odborníci o nedostatcích ve stravovacím režimu kojících žen již delší dobu diskutují, slovenská studie jejich obavy potvrzuje. MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol, předseda Společnosti pro výživu a zástupce Iniciativy 1 000 dní upozorňuje, že výživa v prvních 1 000 dnech života dítěte ovlivňuje jeho budoucí zdraví.

Klíčových 1 000 dní se začíná odpočítávat v době těhotenství, pokračuje obdobím kojení až do okamžiku, kdy se začnou do stravy dítěte zavádět další složky výživy. Hned po narození dítěte má největší vliv strava samotné matky, protože jídelníček se odrazí v kvalitě mateřského mléka.

Přestože nároky organismu na energii kojící matky jsou až o pětinu vyšší, než za běžných okolností, aktuální slovenská studie zjistila, že polovina kojících matek přijímá ještě méně energie, než jsou běžná výživová doporučení pro ženy. Nedostatek energie se projevuje nejen únavou samotné matky, ale může mít negativní vliv na produkci i složení mateřského mléka.

Vedle nedostatku energie se výrazně nižší příjem objevil i u důležitých živin. Organismus matky je totiž čerpá z jejích vlastních zásob a nedoplňuje-li kojící žena potřebné vitaminy a minerální látky adekvátní stravou, po čase je již v dostatečném množství nemůže předávat svému dítěti. Studie odhalila nízký příjem konkrétně u vápníku, železa, kyseliny listové, zinku nebo vitamínu B₁₂.

Až 94 % kojících matek ve skutečnosti oproti výživovým doporučením přijímá méně vitaminu D, než stanovují doporučení, z nich 75 % přijímá dokonce méně než třetinu doporučené denní dávky.Téměř 97 % kojících matek přijímá méně jódu, než stanovují doporučení, většina (90 %) přijme méně než polovinu doporučené denní dávky. Doporučenou denní dávku omega 3 mastné kyseliny splnila jen polovina kojících matek.

Nedostatky v příjmu prospěšných tuků však lékaře nepřekvapují. 20 % matek uvádí, že v době kojení častěji zařazují do jídelníčku ryby, tedy hlavních zdroj omega 3 mastných kyselin i jódu, zároveň však 12 % matek uvádí, že ryby naopak omezují či dokonce zcela vyřazují!

Kojící matky by svou stravu neměly vůbec podceňovat – vzhledem k sobě, ani k dítěti! Řešením je změna životosprávy, konkrétně zvýšení příjmu živin, především vhodnou úpravou jídelníčku. Kojící matka by měla zvýšit denní příjem energie o cca pětinu, tj. o 300-500 kcal. Upravený jídelníček by měl obsahovat potraviny bohaté na potřebné živiny anebo vhodný výživový doplněk pro kojící matky. Důležitý je i dostatečný pitný režim (minimálně 2-3 l tekutin denně, nejlépe čistou vodu, neslazený čaj, nebo ředěné džusy). Dle TZ

www.1000dni.cz
www.focus-age.cz

 

Tweet