Medicína
Světový den boje proti tuberkulóze
V úterý 24. března uplyne přesně 133 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza (TBC). Tento den si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze. Přesně 164 žen, 348 mužů, z toho šest dětí – jsou nejčerstvější počty těch, kteří v České republice onemocněli chorobou, jež má za sebou miliony obětí po celém světě a stále se jí nedaří zcela porazit. Na tuberkulózu loni v ČR zemřelo 21 lidí.
„Díky zlepšování životních podmínek a v důsledku systematické práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření, patří ČR k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Reálné nebezpečí TBC však u nás stále trvá. Ročně je diagnostikováno kolem 500 případů a desítky lidí na tuberkulózu umírají,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO).
Situace, kdy se počet případů tuberkulózy drží na nízkých číslech, ale vede paradoxně k tomu, že klesá zájem o výrobu a distribuci léků a také vakcíny proti TBC. Dochází k výpadkům a chybí i takzvaný tuberkulin – kožní test používající se k rozpoznání TBC infekce a k rozhodování o vhodnosti očkování. „Dánskému výrobci, který doposud BCG vakcínu do ČR dodával, se další export v tak malém množství nevyplácí. Poté, co došlo k úplnému výpadku na českém trhu, jsme dojednali dodávku od výrobce polského,“ okomentoval situaci hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta, PhD. Problematickou situaci od ledna 2015 intenzivně řešila ČPFS společně s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Státním ústavem pro kontrolu léčiv. „Hledali jsme optimální řešení, kterým může být přechodný dovoz polské vakcíny,“ doplnil Vladimír Valenta.
Podobné výpadky řeší celá Evropa – farmaceutické firmy se s dodávkami vakcín soustředí spíše na indický trh či rozvojové země, kde je výskyt TBC častější. V tuzemsku bylo navíc v listopadu 2011 zrušeno plošné očkování a vakcína se podává pouze u rizikových skupin dětí. To ještě více snížilo lukrativnost českého trhu pro zahraniční výrobce vakcín. „Je stále obtížnější udržovat dostupnost léků, očkovacích látek a diagnostických testů. Tyto situace jsou velmi nebezpečné především s ohledem na ochranu rizikových dětí,“ potvrdil profesor Kolek.
Snížení pozornosti věnované tuberkulóze je alarmující o to více, že se v poslední době TBC objevuje u zcela netypických pacientů – například u těch, jejichž imunita je oslabena kvůli léčbě jiného onemocnění. „Pacienti po transplantacích, ti, co procházejí biologickou léčbou nemocí, jako jsou například Crohnova choroba, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a mnohé další jsou ohroženi tzv. latentní tuberkulózní infekcí. Tato forma TBC nemá typické projevy, na rentgenu nic neukazuje a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě,“ uvedla doc. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., primářka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze na TK. Jde o pacienty, kteří se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi TBC. Ty dosud v klidu „spaly“ v jejich těle. „Ve chvíli, kdy pacientům léky na jiné onemocnění podlomí imunitu, se tento bacil vzbudí a lidé pak nedokáží čelit vzniku TBC – jež pro ně může být smrtelné,“ dodala docentka Vašáková.
Pneumologové z tohoto důvodu sestavili nový doporučený postup pro screening tzv. latentní tuberkulózní infekce u rizikových a přitom netypických skupin obyvatel, kterých jsou v tuzemsku tisíce. Ti by měli všichni projít nejprve tuberkulinovým kožním testem, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitějším krevním testem – tzv. IGRA testem.
Podle nejnovějších epidemiologických dat loni vzrostl počet případů TBC necitlivé na léky – tzv. multirezistentní. Oproti jednomu případu v roce 2013, jich loni bylo šest, pět z nich lékaři diagnostikovali u cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu.
