Medicína
Respirační nákazy
Respirační infekce patří k nejčastějším onemocněním na světě. Každého jedince postihuje tato infekce zhruba dvakrát ročně. Respiračními chorobami trpí osoby napříč věkovými kategoriemi, jejich frekvence u dětských pacientů je však výrazně častější. K šíření respiračních chorob přispívá také roční období. Proto je právě nyní dobré být pozornější k příznakům onemocnění. V některých případech dochází k hromadnému šíření nemoci, které probíhá formou epidemie, jež je vyvolána nejčastěji viry chřipky typu A nebo B. Právě tyto viry v minulosti způsobily pandemie, které měly na svědomí životy miliónů lidí. Jednou z nich byla tzv. španělská chřipka, která si vyžádala čtyřnásobně více obětí než první světová válka, která ji předcházela. Podle odhadů OSN z roku 2013 by případná pandemie chřipky mohla usmrtit až 150 milionů lidí.
Respirační nákazy jsou velmi nakažlivé a to především pro jejich kapénkové šíření vzduchem, kterým viry snadno proniknou do respiračního systému lidského organismu.Sezonní respirační onemocnění zahrnují velký počet virových onemocnění s velmi podobnými příznaky a podobnou léčbou. Celá řada z nich, přestože může mít epidemický charakter, však probíhá většinou zcela banálně. Průběh onemocnění ale může být velmi rozdílný – od zcela nezávažného nachlazení až po těžký stav s komplikacemi. K tzv. onemocněním horních cest dýchacích patří rýma, zánět nosohltanu, zánět mandlí a zánět hrtanu, jsou většinou virového původu. Onemocnění dolních cest dýchacích – zánět průdušnice, akutní zánět průdušek nebo zápal plic způsobují mimo virů ještě baktérie.
V chladných měsících se vyskytuje také řada dalších respiračních nákaz, které jsou mnohdy nesprávně označovány názvem „chřipka“. Jedná se o onemocnění zasahující nejen děti, ale i dospělé. Mají podobný průběh, jsou provázeny teplotami, kašlem, rýmou a celkovými příznaky. Doba trvání však může být kratší a celkový stav postiženého zdaleka není tak závažný. Příčiny šíření respiračních chorob jsou velmi různorodé. Může se jednat o celou řadu virů, bakteriální infekce, kvasinky, plísně, ale také například inhalace dráždivých plynů a prachů.
Jeden z nejčastějších příznaků virových onemocnění horních i dolních cest dýchacích je kašel. Nejprve suchý a dráždivý, který později přechází ve vykašlávání hlenů. Mezi běžné příznaky patří otok a překrvení sliznice, pálení v nose, zvýšená teplota až horečka, únava, bolest kloubů a svalů, bolest na hrudi, afty nebo nechutenství.
U dětí se mohou vyskytnout i další příznaky, které se v případě dospělých objevují jen velmi zřídka a většinou ve spojení s jinými druhy onemocnění. Děti mohou zvracet a navíc mít řidší stolici. Respirační choroby velmi často napadají osoby s oslabeným imunitním systémem.
Rizikové skupiny, které častěji onemocní respiračními chorobami jsou děti mladší 5 let, osoby starší 65 let, lidé s cukrovkou, se srdečními nebo ledvinovými chorobami, nemocní s astmatem, CHOPN, s roztroušenou sklerózou, kuřáci.
Prevence je významná, ale obtížně se provádí. K účinné prevenci patří očkování proti chřipce. V první řadě je však třeba se dle možností vyhýbat místům, kde se výskyt nemocných může koncentrovat. V dětství do této skupiny patří školky a školy, kde se šíření respiračních chorob zabrání jen velmi těžko. V pokročilém věku se to však netýká jen ordinací lékaře, ale všech uzavřených a málo větraných prostor, kde se zdržují lidé – dopravní prostředky, zastávky městské hromadné dopravy, kanceláře.
Jejich návštěva neznamená automaticky nemoc, zvyšuje se tím však pravděpodobnost, že nemoc napadne i nás. Důležité je také si pravidelně mýt ruce. Pokud smrkáme, jsou lepší papírové kapesníky, které se po použití vyhodí.Je rovněž nutné zajistit stravu bohatou na vitamíny, nevyhýbat se ovoci a zelenině, což je rozhodující zvláště u dětí. V neposlední řadě je důležité se dobře oblékat, nepodceňovat povětrnostní vlivy a nezapomenout na pravidelné otužování!
V případě onemocněním respirační chorobou u dětí, je dobré hned navštívit ošetřujícího lékaře. U dospělých většinou není nutné vyhledat lékaře okamžitě. Návštěva je nutná při déle trvajících potížích, protože příznaky, které odkazují na respirační onemocnění, mohou být společné i s jinými závažnějšími chorobami. V tomto případě je pak dobré podstoupit vyšetření krve na hodnotu zánětu a sedimentace. Při virových onemocněních zpravidla není nutná hospitalizace. K té je nutné přistoupit pouze při komplikovaném průběhu chřipky nebo virózy. Většinou pacienti uspějí s běžně používanými léky, několika dny v klidu na lůžku a s dostatkem tekutin.
Dle TZ MUDr. Šárky Křížové, která od roku 2010 pracuje na plicní ambulanci v nemocnici sv. Zdislavy v Mostišti, kterou provozuje společnost Mediterra.
www.amic.cz
