Hubnutí - obezita

Nejčastější rizikové složky v potravinách


Kategorie: Možnosti řešení obezity Aktuality 
29.prosinec 2014

Nadváha a obezita jsou dnes právem označovány jako epidemie 21. století. Kardiovaskulární onemocnění bývají nejčastější příčinou úmrtí. Odborná veřejnost se shoduje, že většinu rizikových faktorů spojených s civilizačními onemocněními lze ovlivnit.

Moderní dobu provází záplava informací. Mluví se o přídatných látkách, které hrají velmi okrajovou roli z hlediska možnosti ovlivnění lidského zdraví. Zvýšená pozornost se věnuje biopotravinám, jejichž výživová hodnota se neliší od běžných potravin v rámci tolerancí odrůdových odchylek a výkyvů způsobených vnějšími vlivy životního prostředí. Skutečné výživové hodnotě potravin se však věnuje relativně málo prostoru. Na TK v Praze koncem listopadu 2014 se této problematice věnoval docent ing. Jiří Brát, CSc., předseda správní rady Vím, co jím a piju.

Zatímco skladba stravy je odborníky považována za nejdůležitější faktor ovlivňující zdraví, běžný spotřebitel nepovažuje výživovou hodnotu za důležitou. Je zde patrný vliv médií věnujících značnou pozornost různým incidentům kontaminace potravin, stejně jako vliv reklamy velmi často používající až zavádějící tvrzení.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu (FAO) jsou za rozvoj civilizačních onemocnění zodpovědné hlavně 4 živiny: nasycené mastné kyseliny, trans mastné kyseliny, sodík pocházející především ze soli a cukr, zejména přidaný. Působení těchto živin je dlouhodobé a souvisí s tvorbou stravovacích návyků již v raném věku.

Bílý cukr pro svou energetickou bohatost může vést až k obezitě. Dále sacharóza značně zvyšuje hladinu glukózy v krvi, poškozuje zubní sklovinu a podporuje vznik zubního kazu.(Potřeba odpovídá přibližně 25 g cukru (4 čajové lžičky) pro středně fyzicky aktivní dospělou osobu; pozor na tzv. skrytý cukr v nápojích).

Sůl je pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme nadměrné množství. Průměrná spotřeba soli v ČR se pohybuje okolo 12 gramů za den. Podle Světové zdravotnické organizace je pro dospělé doporučeno denně jen 5 gramů soli – což je jedna kávová lžička. Sůl je důležitou součástí stravy, obsahuje sodík a chlor, které jsou pro organizmus potřebné. Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a působí jako prevence svalových křečí. Chlor je součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v těle. Sůl je často i významným zdrojem jódu, který se v potravinách běžně nevyskytuje. Nedostatek jódu může způsobovat zhoršení funkce štítné žlázy.

Vysoký příjem soli však může také přispívat ke vzniku osteoporózy, a to proto, že vede k vylučování vápníku z kostí. Vysoký krevní tlak a s ním spojené nemoci srdce a mozku jsou civilizační choroby, které přílišná konzumace soli také vyvolává. Nadbytek soli také ničí chuťové buňky a vede k nižší citlivosti na slanou chuť. .

Na většině obalů potravin je uváděno množství sodíku v gramech. Údaj je nutno vynásobit 2,5krát a tím se zjistí, kolik soli vlastně výrobek obsahuje.

Velká část populace se domnívá, že jsou všechny tuky škodlivé. Rozumná míra a správný poměr jednotlivých tuků jsou základem pro správnou činnost lidského organismu.

Nadbytečný příjem tuků je stejným problémem jako jejich nedostatek. Tuky mají hradit 25–35 % z celkového energetického příjmu. Jsou nezbytné pro příjem některých vitamínů, nutné pro růst a reprodukci. Základní stavební složkou tuků jsou mastné kyseliny, které dělíme na: nasycené a nenasycené.

Konzumovat bychom měli třetinu tuků nasycených a dvě třetiny nenasycených. Tuky s převahou nasycených mastných kyselin jsou většinou v živočišných produktech. ale také v rostlinné říši. Patří sem především kokosový a palmojádrový tuk. Zdroje zdravějších nenasycených tuků jsou hlavně v rostlinné říši.

Některé z nenasycených mastných kyselin jsou pro náš organizmus zcela nezbytné, takzvaně esenciální – jsou to omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, které si naše tělo získává například z ryb, lněných semen nebo řepkového oleje.

Málo pohybu a konzumace škodlivých tuků jsou příčinou řady onemocnění. Negativní působení na lidské zdraví byl prokázán u trans mastných kyselin (TFA).

Podle Výživových doporučení by měl být příjem TFA co nejnižší a neměl by překročit 1 % celkového denního energetického příjmu. TFA se již prakticky nevyskytují v margarínech (jejich obsah je ve většině případů nižší než v mléčném tuku) a pokrmových tucích (tuky používané na smažení).

Nejúčinnější způsob, jak snížit vysokou spotřebu nasycených mastných kyselin v České republice, představuje alternativní použití rostlinných olejů a tuků s nutričně vyváženým složením místo tuků živočišných v různých aplikacích v studené i teplé kuchyni..

S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím. V současné době je tak označeno více než 350 výrobků a další neustále přibývají.

www.vimcojim.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová