Novinky ze zdravotnictví
Počet darovaných orgánů po smrti dárce dosáhl rekordu
Koordinační středisko transplantací (KST) zaznamenalo ještě před koncem roku rekordních 250 posmrtných dárců orgánů, což představuje nejvyšší nárůst za posledních 10 let. Pozitivní trend je patrný i v mezinárodním měřítku. Od loňského roku si Česká republika polepšila o jednu příčku a zůstává aktuálně na 14. pozici mezi ostatními zeměmi světa. Podle slov ředitele KST, prof. MUDr. Miloše Adamce, CSc., není však stav českého dárcovství zcela uspokojivý. Důvodem je především stále vyšší počet pacientů čekajících na nový orgán.
V České republice roste počet tzv. kadaverózních dárců, to je těch, kterým lze po smrti odebrat orgán vhodný k transplantaci již od roku 2012. Podle aktuálních dat pracovníků Koordinačního střediska transplantací lze rok 2014 považovat v tomto ohledu za rekordní. Ještě před koncem roku zaevidovali již 250 posmrtných dárců, což je nejvíce za posledních 10 let. Jedním z důvodů pozitivního nárůstu těchto dárců je podle odborníků novelizace transplantačního zákona z roku 2013, díky které je možné pomoci rodinám, jejichž člen orgán daroval, příspěvkem na pohřebné. Narůstá zájem veřejnosti o transplantační program, mnoho spokojených pacientů jsou tím nejlepším výsledkem. Rozvíjí se také program na podporu žijících dárců (v současné době například refundací ušlé mzdy). Po výrazném nárůstu v loňském roce se počet stabilizoval a v současnosti je registrováno 63 žijících dárců.
Česká republika patří ve světovém žebříčku mezi 14 zemí s nejvyšším počtem posmrtných dárců. Od loňského roku si tedy polepšila o jednu příčku. Pozadu zůstávají i tak vyspělé země, jako je Kanada, Austrálie nebo Německo. Tradičně se na špici drží především země z EU v čele se Španělskem. Do první pětice se nedostaly ani Spojené státy americké.
I přesto, že počet zesnulých dárců orgánů v České republice v posledních letech stoupá, podle slov vedení KST není doposud situace úplně uspokojivá. „Čekací listiny pacientů s orgánovým selháním neustále rostou a je obecně známo, že v našem dárcovském programu jsou nemalé rezervy,“ říká ředitel KST prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. Podle něj existuje několik cest známých z vyspělých a úspěšnějších zemí, jak počet dárců ještě navýšit. Jednu z nich představuje vyškolení a financování dárcovských konzultantů, v jednotlivých nemocnicích.
Tento projekt byl však u nás z ekonomických důvodů nedávno zastaven. Další možností je vyplácení tzv. explantačních poplatků, které motivují nemocnice k dárcovství. I tato cesta je však poměrně finančně náročná a nemá zatím legislativní rámec. Zbývá tedy dále intenzivně pracovat na poli vzdělanosti a na medializaci problematiky mezi odbornou a laickou veřejností. Všechny významné projekty podporující dárcovský program v České republice budou koordinačním střediskem trpělivě předkládány jak zdravotním pojišťovnám, tak ministerstvu zdravotnictví.
Hlavními úkoly Koordinačního střediska transplantací je bezpečná a kvalitní koordinace transplantací a mezinárodní spolupráce na poli dárcovství. Pracovníci této státní instituce vedou registry dárců orgánů, čekací listy (tzv. waiting listy) a provádí samotnou alokaci orgánů. V případě, že se kdekoliv v České republice objeví potencionální dárce, jako první jsou informovány koordinátorky KST.
Spolupracují s nemocnicemi, pacienty i transplantačním týmem a „z dálky“ zastřešují celý proces transplantace včetně registrace a dokumentace. V listopadu tohoto roku byla například provedena zcela ojedinělá kombinovaná transplantace srdce a plic, která byla z koordinačního hlediska velmi náročná. Poslední transplantace tohoto druhu byla provedena v České republice naposledy v roce 2007.
Dle TZ Lucie Baudyšová, DiS. www.kst.cz
