Novinky ze zdravotnictví

I když klinické známky u uvedených pacientů ve vegetativním stavu svědčí o jejich trvalém bezvědomí, o neschopnosti vědomí, mohou zobrazovací metody prokázat jejich skryté schopnosti kontaktu, minimálního vědomí. Fenomén se vztahuje na pacienty po kritických lebečních poraněních, nikoli po globálním hypoxickém stavu. Do jisté míry si jsou vědomi svého okolí, ačkoli nejsou schopni cíleného pohybu a klinicky zřejmé reakce. Jsou schopni prokázat cílenou mentální aktivitu na zadání jednoduchého úkolu – testoval se např. tenisový úder s pomocí funkční MRI.

K diagnostickým zobrazovacím metodám se zařadila v poslední době světoznámá studie s MRI, uveřejněná v New England Journal of Medicine. Zaznamenala mozkovou aktivitu přední oblasti v mozkové kůře, která ovládá zpracování motorických podnětů. Po prvních povzbudivých výsledcích výzkumu na univerzitě v Cambridge a v tamějším výzkumném neurocentru se nyní využívá EEG s vysokou rozlišovací schopností společně s jeho matematickým zpracováním podle teorie grafů.

Ve studii se zkoumaly nervové sítě v mozku 32 pacientů v klinickém vegetativním stavu, popř. s minimálním vědomím. Kontrolní skupinu tvořili dospělí zdraví dobrovolníci. Výsledky byly uveřejněny 16. října 2014 ve vysoce odborném periodiku PLOS Computational Biology.

Předpokládá se, že velmi bohatě a diferencovaně propojené neurální sítě, které zajišťují bdělost ve zdravém mozku, jsou funkčně a poměrně typicky postiženy u pacientů ve vegetativním stavu. Někteří tito pacienti mohou mít vybrané neurální sítě v mozku relativně dobře zachovány, blíží se dokoce poměrům u zdravých jedinců. U nich lze funkčnost prokázat pozitivně zobrazenou reakcí na verbálně zadaný příkaz (viz odpálit tenisový míček raketou) jako projev skryté bdělosti.

Vedoucí výzkumu (Srivas Chennu) z klinického neurocentra v Cambridgi poukázal nejen na experimentální průkaz minimálního vědomí, ale i na klinické důsledky pro dané pacienty, na jejich rodiny a blízké. V budoucnosti bude nutné diferencovat podrobněji pacienty ve vegetativním stavu podle projevů a podle průkazu minimálního vědomí, jeho kvality a rozsahu.

Pro tento diferenciálně diagnostický účel nebude třeba „tenisového testu“ a nákladné a náročné metody s MRI. Metodu lze nahradit speciálním EEG záznamem, cíleným a s vysokou rozlišovací schopností, kterou lze použít přímo u lůžka pacienta. Tzv. „tenisový test“ je třeba rozpracovat a zpřesnit, protože má vypovídací hodnotu. Pozitivní reakce svědčí nejen o bdělosti pacienta, ale i o schopnosti zpracování verbálního signálu.

Testy budou použitelné i pro formulaci stavu reaktivity neurálních sítí, k diferenciální diagnostice bezvědomí versus minimální vědomí a k určení další prognózy, k indikaci a ke sledování neurorehabilitace.

 

Imaging shows vegetative state patients aware and attentive.

Medimaging International staff writers.

20www.medimaging.net/mri/articles/294755464                 

Z referátového výběru doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc.

Tweet