Závislosti
Závislosti v Čechách
„Závislosti se nevyhýbají nikomu, tedy ani žádné sociální skupině a neexistuje nic, jako ꞌbezproblémovéꞌ děti nebo rodiny. Existují ale cesty, jak riziko snižovat a jak problémy včas a efektivně řešit,“ řekl úvodem v rozhovorech o drogách“ na 1. LF UK v Praze počátkem listopadu 2014 prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.,přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
V ČR jsou zhruba dva miliony kuřáků, tři čtvrtě milionu lidí pijících alkohol rizikovým způsobem, 400 000 uživatelů marihuany a další desítky tisíc lidí závislých na lécích, pervitinu, heroinu a dalších látkách, tisíce patologických hráčů atd.
Návykové látky a závislostní chování ohrožuje nejvíc děti a mladistvé, a to mimo jiné i proto, že se jejich ještě zrající mozek vypořádává s účinky drog mnohem obtížněji než mozek dospělých. Navíc některé dopady na vyvíjející se mozek mohou být i nevratné nebo obtížně léčitelné (např. poruchy pozornosti, paměti atd.). Přitom se věková hranice, při níž děti a mládež s užíváním těchto návykových látek začínají, posunula velmi nízko. Podle nedávných průzkumů mezi dospívajícími ve věku 16 až 18 let začalo až 30 procent z nich pravidelně kouřit již v 11 letech, někteří dokonce i dříve. Co se týká alkoholu, více než 60 procent adolescentů lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholických nápojů, přičemž chlapci pijí častěji než dívky.
Jednou z možností, jak zmírnit nebezpečí, aby děti a mladiství propadli závislostem různého druhu, jsou preventivní intervenční programy. Podle experimentální studie, kterou provedla Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v minulých pěti letech, byl testovaný intervenční program Unplugged u pětiny ze zkoumaných dětí účinný. Znamená to, že oddálil, případně zpomalil rozvoj konkrétních forem jejich rizikového chování. Větší účinek měl přitom na děti, které před započetím studie neměly s kouřením, alkoholem či jinými drogami zkušenosti. Měl však pozitivní efekt také u skupiny mladistvých, kteří nějaké zkušenosti již měli.
Studii prováděli výzkumníci na reprezentativním vzorku zhruba 2000 žáků 6. tříd základních škol. Polovina z nich se účastnila intervenčních programů, druhou polovinu vědci jen sledovali. Po skončení intervence tyto dvě skupiny v časovém odstupu jednoho a dvou let opakovaně porovnávali. Bylo zjištěno, že program je účinnější v oblasti kouření tabáku a užívání konopí. U pití alkoholu zabírá méně. Proto nyní český tým vyvíjí navazující intervenci programu, přičemž se zaměřuje zvláště na alkohol. Podle prof. Miovského existuje v ČR pouze sedm dalších otestovaných intervenčních programů, o nichž se dá říci, že mají na děti pozitivní účinky. Ostatní na podobné ověření zatím stále čekají, neboť podobné studie jsou finančně i výzkumně náročné. Klinika adiktologie hodlá ve výzkumu působení intervenčních programů pokračovat i v budoucnu. Zaměří se též na další závislosti.
Podle odhadů z roku 2013 existuje v ČR přibližně 45 tisíc problémových uživatelů drog, tj. uživatelů stimulačních nebo opiátových drog, případně uživatelů aplikujících injekčně. Dvě třetiny z nich jsou uživatelé pervitinu (metamfetaminu) a jejich počet v posledních letech mírně vzrostl. Vzrůstající obliba a dostupnost pervitinu se staly velkým problémem mnoha evropských zemí a konfliktním tématem nejen např. se sousedním Bavorskem. Z pervitinu se stal mezinárodní fenomén a trh s touto látkou prochází zásadními proměnami. V naší zemi momentálně neexistuje výrobce efedrinu, jako tomu bylo v minulosti, a léky s pseudoefedrinem jsou přísněji kontrolovány. Je tedy zřejmé, že se k nám tyto prekurzory potřebné pro výrobu pervitinu dostávají ze zahraničí, prostřednictvím černého trhu se samotným efedrinem z východní a jihovýchodní části Evropy. (Polsko, Slovensko či Maďarsko).
Do centra pozornosti se opakovaně v posledních letech dostala výroba a distribuce pervitinu, která je v ČR v současné době z významné části v rukou vietnamsky hovořících skupin. Ukazuje se, že jde o mimořádně dobře organizované skupiny, vyrábějící metamfetamin téměř výhradně na export, a to zejména do Německa. Výroba a distribuce se soustřeďuje především v různých starých a opuštěných objektech na západě a severu Čech a okolo tržišť, kde je téměř nemožná běžná kontrola.
Celá situace je velmi vážná a ukazuje, že nejde jen o česko - německý problém a nedostatky tuzemské legislativy. Řešení vyžaduje spolupráci mezi rezorty i kooperaci všech zemí, jichž se tento problém týká. Např. trh s léky obsahujícími pseudoefedrin není možně řešit jen mezi českou a německou stranou. V ideálním případě by se měly zapojit do přísnější regulace inkriminovaných léků i okolní země.
Závislosti různého druhu postihují všechny věkové kategorie. V dnešní době je tedy více než kdykoliv předtím zapotřebí odborníků, kteří jsou schopni těmto lidem pomoci. Dosud jedinou vysokou školou v ČR, která dokáže takové specializované odborníky, tedy adiktology, v plné šíři vzdělávat, je 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Studenti zde mohou získat bakalářský, magisterský i doktorský stupeň vzdělání v oboru adiktologie. Na fakultě bylo toto studium poprvé otevřeno v akademickém roce 2005/2006 – v příštím roce tedy oslaví 10 let své existence.
Adiktologie je interdisciplinární a transdisciplinární obor, který se zaměřuje na prevenci, léčbu a minimalizaci poruch a nemocí souvisejících s užíváním návykových látek a poruch vznikajících v souvislosti s různými formami závislostního chování. Díky širokému mezioborovému záběru je adiktolog vybaven výhodně ke komunikaci s jednotlivými profesemi, které tu tradičně byly – jako jsou psychiatři, kliničtí psychologové, zdravotní sestry, nutriční terapeuti, ale i speciální psychologové či sociální pracovníci.
Nelékařská zdravotnická profese adiktologa je ukotvena v Zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních (Zákon č. 96/2004 Sb.). Absolventi oboru Adiktologie se uplatňují například jako pracovníci preventivních a adiktologických služeb, a to zdravotnických i nezdravotnických, státních i nestátních. Nacházejí uplatnění v ambulantní i nemocniční péči o závislé pacienty.
Několik souhrnných údajů:
V ČR je přibližně:
2,000.000 kuřáků
750.000 rizikových konzumentů alkoholu
400.000 uživatelů marihuany
45.000 problémových uživatelů drog, tedy uživatelů stimulačních nebo opiátových drog
- z toho 34.000 uživatelů pervitinu
11.000 uživatelů opiátů/opioidů (z toho 3500 závislých na heroinu)
celkem 43.000 injekčních uživatelů drog
Kraji s nejvyšším počtem problémových uživatelů drog jsou Praha a Ústecký kraj, dále také kraje Karlovarský a Liberecký.
Adolescenti:
60 % dospívajících jsou pravidelnými konzumenty alkoholu
30 % mladistvých začalo s pravidelným kouřením již v 11 letech
