Onkologie

Od dob, kdy lékaři poprvé diagnostikovali rakovinu prsu, se tento typ karcinomu stal globálním „strašákem“ ženské populace. Výskyt tohoto onemocnění na celém světě v posledních 30 letech dramaticky vzrostl – zatímco ještě v roce 1980 to bylo 640 tisíc případů, v současnosti se jedná již o více než 1, 6 milionu případů. Pozitivní zprávou ale je, že klesá úmrtnost – v roce 1980 zemřelo na rakovinu prsu 40 % pacientek, aktuálně je to již jen 26 %. Současný výskyt onemocnění v České republice je 105 případů na 100 tisíc žen a jeden rok. Zvýšený počet nových případů a snižující se úmrtnost souvisí především s lepší diagnostikou a léčbou onemocnění.

Co stojí za větším rizikem vzniku tohoto onemocnění? Jsou to jak genetické, hormonální a nutriční faktory, tak i vlivy vnějšího prostředí. Nejzávažnějším faktorem pro vznik onemocnění je však věk. Výskyt rakoviny prsu začíná výrazně stoupat u žen starších 45 let. Dalším významným faktorem je pak dědičnost a zděděný životní styl včetně stravovacích návyků. Zvýšené riziko je přitom hlavně u přímých příbuzných ženského pohlaví. „V případě rakoviny prsu existuje mnoho vrozených vlastností, které nemůžeme ovlivnit. Neznamená to ale, že pokud žena trpí karcinomem prsu, bude ho mít automaticky také její dcera. Taková žena by si ale měla dát zvýšený pozor a absolvovat pravidelné prohlídky,“ říká prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. K rizikovým faktorům dále patří nadměrné užívání alkoholu, obezita, nadbytek tuků v potravě, nedostatek pohybu nebo kouření.

Prevencí rakoviny prsu je především zdravý životní styl. Pro zvýšení šance na vyléčení hraje hlavní roli zachycení nádoru v jeho počátcích. V tomto ohledu je pro ženy starší 45 let v České republice dobře nastaven systém preventivních opatření hrazených pojišťovnou, který u většiny jiných nádorových onemocnění neexistuje. „Pokud chcete udělat maximum pro svou prevenci, dbejte na pravidelné mamografické kontroly, případně přijďte za lékařem i dříve, pokud vám není ještě 45 let a máte podezření, že byste mohla být nemocná. Sama si také alespoň jednou měsíčně zkontrolujte prsa, zda nenahmatáte nějaký podezřelý útvar. Karcinom prsu totiž patří k onemocnění s dobrou léčitelností, pokud se ovšem odhalí včas.“

Odhalí-li mamografické vyšetření podezření na rakovinu prsu, je důležité provést přesnou klasifikaci nádoru, která je zcela zásadní pro volbu nejlepší léčby. „Obvykle je třeba vyšetření více, neboť pokud se jedná o nádor, je nutné pro volbu dalšího postupu znát i rozsah tohoto onemocnění.“. Nádory prsu totiž představují poměrně širokou skupinu onemocnění:

• Prsní nádor – původ i rozsah choroby je omezen na jeden prs, případně uzliny.

• Lokální návrat nádorového onemocnění – nádor se objeví v dříve postižené oblasti včetně uzlin

• Metastatické rozšíření po těle pacienta – nádor se rozšíří mimo primárně zasaženou oblast, nejčastěji se objeví metastázy v kostech, místy i v jiných orgánech (plíce, játra, mozek).

„V případě rakoviny prsu se velmi často setkáváme s metastazováním do kostí, což s sebou přináší nutnost specifické léčby pacientek.“

Metastatické kostní postižení je velmi častou komplikací u pacientek s pokročilým nádorovým onemocněním. Kostní metastázy u pacientek zhoršují kvalitu života i šanci na přežití a jejich léčba je mnohdy nákladnější než u samotného primárního onemocnění. Pro nemocnou je výskyt kostních metastáz nepříznivou prognózou, zhoršuje totiž šanci pacientky na úplné vyléčení onkologického onemocnění. Ve 20 až 30 % případů karcinomu prsu se první metastázy objevují v kostech a z pacientek, které na metastatický karcinom prsu umírají, má více než 80 % kostní metastázy. „Při včasném záchytu rakoviny prsu se snižuje pravděpodobnost metastazování do kostí, ale stále jde o velmi častý doprovodný jev, který se obtížně léčí. Jeho následky však mohou být devastující. Pacientce hrozí až zlomenina obratle, s výraznou bolestivostí a omezením pohyblivosti. Pacientka poté často stráví zbytek života na invalidním vozíku odkázána na pomoc svého okolí. Také v tom spočívá nebezpečí tohoto zdravotního problému, o kterém se málo mluví,“ upozorňuje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D. Metastatické postižení kostry se vyskytuje velmi často i u jiných druhů nádorových onemocnění.

Nejlepší prevencí vzniku kostních metastáz je včasná diagnóza zhoubného onemocnění prsu. Pokud již kostní metastázy vzniknou, pak se jejich léčba děje v rámci systémové terapie – hormonální léčby či chemoterapie. Ale na každou z těchto léčebných metod po čase vznikne u pacientky rezistence a stane se neúčinnou. V tomto případě hrozí postižené kosti závažné komplikace, například zlomenina. „Nejlepší prevencí těchto kostních komplikací je včasné nasazení biologické léčby, optimálně hned po zjištění kostníhometastatického postižení.“

Dle TZ

 

www.amic.cz

 

 

Tweet