Medicína

 Spánková deprivace, spánkový deficit, okolní ruch a hluk v prostředí, ostré a intenzivní osvětlení zvyšují u pacientů v intenzivní péči riziko akutního deliria i riziko rozvoje dlouhodobé posttraumatické stresové poruchy – PTSD, usnadňují navození pocitu deprese a bezmoci. Proto se hledá ucelený způsob preventivních a časných opatření pro nenarušování fyziologického spánku a nastavení přátelského prostředí pro pacienta v kritickém stavu.

Ve Velké Británii se formulaci a ověřování komplexního režimového balíčku věnovali zdravotničtí pracovníci ve studii na pracovištích intenzivní péče v Royal Boston Hospital. V první části studie před zavedením balíčku bylo do sledované skupiny souboru zařazeno 167 pacientů s diagnostikou a ověřováním deliria. V druhé části studie bylo k obdobným ověřením zvoleno 171 pacientů.

Balíček byl zaveden v průběhu 21 dnů v období roku, kdy nebyly prováděny sezonní změny z pohledu osvětlení, hluku a teploty v prostředí intenzivní péče. Zdravotnický personál projevil pro provedení studie souhlas ve více než 90 %. Úpravy prostředí zahrnovaly: pečlivé zavírání dveří boxů, snížení osvětlení monitorů, snížení  hlasitosti alarmů v noci, nabídka tlumičů na boltce/ do zevních zvukovodů, černé brýle na noc, zhasnutí stropních světel, užití pouhého pozičního osvětlení mimo zorné pole pacienta při jeho nutném ošetření. Ošetřovatelské výkony se podle možností provedly do 23. hodiny. Intenzita osvětlení a hluku se v prostředí celodenně a celonočně měřila.

Každých osm hodin se testovala orientace pacientů o čase a místu, o datu. Každé ráno pacienti vyplnili dotazník Richards Campbell Sleep Questionnaire.

Byla zaznamenávána kategorie  RASS ( Richmond Agitation Sedation Scale) a pacienti s výslednou kategorizací  > 4 byli vyšetřeni na přítomnost známek deliria v 8, 14, 18 hodin a dále podle potřeby i ve 2 hodiny v noci.

Výsledky předchozího období bez environmentálního protokolu a bez balíčku opatření byly porovnány po zavedení jmenovaných opatření. Porovnání vedlo k přesvědčivému průkazu příznivých změn: zvýšení spánkového indexu, snížení hluku, snížení intenzity osvětlení, snížený počet ošetřovatelských procedur  v noci,  omezený výskyt deliria s jeho zkrácením a s nižším rizikem jeho rozvoje.

 

Změny:– porovnání: před zavedením versus po zavedení environmentálního protokolu

 

• spánkový index: 60,8 ( SD +- 3,5) versus 75,9,( SD +- 2,2) ; p = 0,031;

• index hluku:  68,8  (SD +- 4,2) dB versus 61,8 (SD +-9,1) dB; p= 0,002;

• intenzita osvětlení:  594 ( SD +-88,2) lux versus 301 ( SD +- 53,5) lux; p = 0,003¨

• počet ošetřovatelských výkonů a procedur  v průběhu noci:

  • 11,0 (SD +- 1,1) versus 9,0 (SD +- 1,2 ); p = 02,003

• výskyt deliria u 55 pacientů ze 167 = 33 %) versus 24 pacientů ze 171 = 14 %); p < 0,01

• délka trvání deliria: 3,4 ( SD +- 1,4) dne versus 1,2 (SD +- 0,9) dne ; p = 0,021

• index rizika vzniku deliria  OR 0,90; 95% CI

PATEL, J, BALDWIN, J, BUNTING, P, LAHA, S: The effect of a multicomponent multidisciplinary bundle of interventions on sleep and delirium in medical and surgical intensive care patients.

Anaesthesia 69, 2014; 540 – 549.

 Z referátového výběru doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc.

 

Tweet