Medicína

Dobrý imunitní systém, úspěšný rozvoj myšlení a paměti, řeči i motoriky lze u dítěte ovlivnit mj. i správnou stravou. K výraznému posilování imunity dochází nejvíce do třetího roku věku dítěte, kdy se dítě nejrychleji vyvíjí. Získaná obranyschopnost předurčuje odolnost organismu vůči poškozujícím činitelům vnějšího světa v  budoucím životě.

 První stravou, kterou by mělo dítě přijímat  je mateřské mléko. První kojení by mělo proběhnout do tří hodin od porodu. Mateřské mléko obsahuje mimo mnoha obranných látek také prebiotika, látky, které podporují růst přirozené střevní mikroflóry. Jejím prostřednictvím se stimuluje imunita novorozence. Dítě si tak postupně buduje svoji obranyschopnost pomocí přijímané stravy. Až 70 % buněk imunitního systému se u novorozence nachází v trávicím traktu.

V některých případech není přirozené kojení mateřským mlékem možné. S nedostatkem mateřského mléka nebo různými obtížemi při kojení se potýkali už od pradávna i naši předkové. Základem náhradní výživy zůstává kravské mléko, je však upraveno tak, aby vyhovovalo potřebám dětského organismu.

Obtíže u některých dětí, jako jsou alergie na bílkoviny mléka, zažívací potíže, bolestivé koliky, ublinkávání,  průjem nebo zácpa, včetně specifických nároků na výživu nedonošených dětí  lze v dnešní době zvládnout pomocí speciálně sestavené a upravené mléčné výživy. Náhradní strava by měla co nejlépe napodobovat účinky mateřského mléka.

Kvalitní mléčné přípravky musí obsahovat prebiotika, která zabezpečují optimální vývoj vlastní střevní mikroflóry, jak již bylo řečeno. Prebiotika jsou pro dítě nestravitelné složité cukry, podporující růst a zdraví „hodných“ bakterií, obsažených přirozeně ve střevě. Můžeme je najít pouze v mateřském mléce, kde jsou třetí nejvíce zastoupenou složkou.

Zdraví prospěšné střevní bakterie, jejichž růst je podpořen prebiotiky, vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, díky kterým se zpevňuje střevní obranná bariéra. Střevo se pak stává méně prostupným pro škodlivé mikroorganismy, které se mohou  do trávicího ústrojí dítěte dostat ústy. Mastné kyseliny také vytvářejí kyselejší prostředí, ve kterém se škodlivým bakteriím daří špatně, a jejich množství se tak výrazně snižuje.

Další významnou složkou, obsaženou ve vyvážené dětské výživě, jsou polynenasycené mastné kyseliny, označované také jako LCP tuky, které nacházíme v některých potravinách. Dospělí je mohou přijímat z ořechů, kvalitních rostlinných olejů a tučných ryb, jako je losos, tuňák nebo makrela. Pro kojence je jejich zdrojem mateřské mléko. To obsahuje nenasycené mastné kyseliny přesně v optimálních poměrech, které kojenec potřebuje.

 

 

 

 Z výzkumů bylo zjištěno, že prospěšné jsou zejména omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Tyto tuky jsou velmi důležité pro rozvoj kognitivních funkcí dítěte a motoriku. Zároveň bylo prokázáno, že tyto tuky sehrávají svoji roli při regulaci srážlivosti krve, mají vliv na oční sítnici dítěte, jsou nepostradatelné pro tvorbu buněčných membrán a jsou důležité pro vývoj a správnou funkci imunity. Jsou rovněž součástí dětské výživy.

S růstem dítěte se zvyšují i nutriční nároky na přijímanou stravu. Mezi čtvrtým a šestým měsícem věku dítěte je nutné kojenému dítěti (nebo dítěti stravujícímu se kojeneckým mlékem) zařadit pevnou stravu. Po dlouhou dobu bylo maminkám doporučováno výlučně kojit až do cca 8. měsíce věku a nezařazovat do té doby žádnou pevnou stravu. S ohledem na zdraví dítěte je to však významná a žádoucí změna. V tomto období se totiž otevírá ve střevní sliznici tzv. tolerizační okno, v němž je nezbytné imunitní systém kojence vystavit všem podnětům přítomným v pevné stravě. Zabrání se tak budoucím negativním reakcím na různé složky potravy.

 Zpočátku dítě přijímá zeleninové příkrmy, po navyknutí na jiný typ stravy a nové chutě přichází na řadu příkrmy z libového masa a později ovocné, které by neměly obsahovat přidaný cukr. I v tomto období je ale stále důležité, aby dítě přijímalo také mléko, ideálně mateřské, není-li to možné nejlépe v podobě adaptovaných batolecích mlék s prebiotickými oligosacharidy a LCP tuky. Jejich přínos pro zdraví a prospívání dítěte byl prověřen i v klinických studiích.

Obranyschopnost organismu se utváří po celý život, nejvíce však od narození až do předškolního věku dítěte. Ve dvou třech letech děti obvykle poprvé přicházejí v jeslích nebo ve školce do kontaktu s větším kolektivem dětí. Tam se jejich organismus setkává s viry a bakteriemi, které je ohrožují a způsobují onemocnění dýchacích cest a střevní onemocnění. Prevencí před těmito nemocemi je mj. vhodná výživa, která podporuje utváření imunitního systému a významně snižuje riziko nákazy. Po ukončení kojení či podávání kojeneckých mlék je proto vhodné dále pokračovat s podáváním batolecích mlék a mléčných kaší se správným složením látek podporujících imunitu a psychomotorický rozvoj dětí. Dle TZ

www.focus-age.cz

Tweet