Medicína

28. července se připomíná Světový den boje proti infekčním žloutenkám. Přestože podle Světové zdravotnické organizace patří žloutenka typu B celosvětově do první desítky nejčastějších příčin úmrtí, stále se tato nemoc podceňuje. Přitom podle statistik Světové zdravotnické organizace na celém světě zemře každý rok na virové hepatitidy a jejich následky téměř 1,4 milionu lidí, což je více než např. pacientů s HIV/AIDS. Zatímco proti žloutence A a B se lze chránit očkováním, proti zbylým typům zatím tato ochrana neexistuje. Výskyt žloutenky typu B v ČR naštěstí klesá díky plošnému očkování dětí, starší dospělí však chránění nejsou. Žloutenkou typu A, proti níž se očkuje pouze dobrovolně, onemocní  u nás každoročně několik stovek lidí. Počet kolísá v závislosti na různých faktorech, což potvrzuje např. i nedávný pětinásobný nárůst případů tohoto virového onemocnění na Turnovsku.

Cílem celosvětové kampaně s letošním mottem HEPATITIDA: Zamyslete se znovu! („HEPATITIS: Think again!“) je zvýšit povědomí o tomto infekčním onemocnění a připomenout si rizika stejně jako možnosti, jak se před jednotlivými typy nemoci chránit. Podle Světové zdravotnické organizace se virová hepatitida stále častěji podceňuje, přestože například patří k hlavním příčinám rakoviny jater.

 Celosvětově je prozatím popsáno sedm typů této nemoci, ale nejčastěji se lidé setkávají s viry A, B, C a E. Zatímco hepatitida A a E se přenáší orální cestou (ať už ve formě kontaminované vody, potravy či „špinavýma rukama“ po dotyku s infikovaným předmětem), pro hepatitidu B a C je typický přenos tělními tekutinami, např. krví nebo pohlavní cestou.

 Mezi příznaky infekčního zánětu jater může patřit zpočátku únava, bolest hlavy, svalů či kloubů, nevolnost, horečka, později také ztmavnutí moči nebo zesvětlení stolice. U některých pacientů se může objevit typické zežloutnutí bělma či kůže. Světová aliance proti žloutence však zdůrazňuje, že příznaky hepatitidy bývají často přehlíženy nebo zaměňovány s jinými nemocemi, například s chřipkou. Pacient tak mnohdy nedokáže zpětně určit přesné místo a čas nákazy.

 Nesporně důležitou roli hraje prevence. Dlouhodobou ochranu proti oběma typům žloutenek představuje očkování, které však zatím existuje jen pro žloutenky typu A a B. Proti žloutence A lze očkovat děti již od jednoho roku, proti žloutence B jsou děti u nás očkovány v rámci plošného očkování tzv. hexavakcínou, v kojeneckém věku. Dospělí mohou využít kromě vakcín proti jednotlivým žloutenkám i kombinovanou vakcínu Twinrix, která pomáhá chránit proti oběma typům zároveň. Díky plošnému očkování by měla být v ČR chráněna drtivá většina osob do 24 let věku včetně.

 Turnovsko – aktuální ohnisko žloutenky A

Žloutenka typu A se může objevit všude. V současné době se s ní potýkají např. obyvatelé Turnovska. Epidemiologové evidují 16 potvrzených případů onemocnění hepatitidou typu A, což představuje oproti loňskému roku pětinásobný nárůst. Krajská hygienická stanice ve spolupráci s Krajskou veterinární správou a státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí spolupracují na odhalení příčiny této epidemie. Vzhledem k tomu, že žloutenka typu A může probíhat i bezpříznakově, lze předpokládat, že případu onemocnění je více.

Virus žloutenky typu A a B se vyskytuje na všech kontinentech. Celosvětově se každý rok objevuje přibližně 1,4 milionů případů hepatitidy A. Více než 780 000 lidí umírá každý rok v důsledku nemoci způsobené hepatitidou B. Česká republika dle Světové zdravotnické organizace je zemí se středním rizikem nákazy.

http://www.worldhepatitisalliance.org.

www.amic.cz

 

 

 

 

 

 

 

Tweet