Medicína

Organizace Vaccines Europe vyzvala Evropskou unii, aby se všechny její členské státy začaly více podílet na zvýšení proočkovanosti svých občanů. Realizace plánů jednotlivých států v oblasti očkování, jakým je v České republice Národní akční plán určený na zvýšení proočkovanosti proti chřipce, hraje v podpoře prevence zásadní roli. V průměru při chřipkové sezóně zemře v zemích EU 38 500₁ lidí, některé státy však stále reagují nedostatečně.

V České republice je proočkovanost velmi nízká, podobně jako v Maroku či na  Kostarice. Proočkovanost české populace dosahuje necelých 6 %, zatímco v západní Evropě je 17 %. Ještě lépe je na tom Kanada s 33 % a USA s číslem nejvyšším – 46 %. Chřipka přitom není banální onemocnění, jelikož ji většina populace zaměňuje s nachlazením. Ve skutečnosti chřipka představuje velká zdravotní rizika, a to zejména pro chronicky nemocné pacienty, děti a seniory. Jejím důsledkem může být zápal plic či další vážné zdravotní komplikace.

 Organizace Vaccines Europe usiluje o to, aby se EU v proočkovanosti dostala na první místo na světě, a shrnuje nejdůležitější body v podpoře prevence v jednotlivých zemích:

 

• společný postup ve zvyšování proočkovanosti v celé EU

• větší podpora inovací ve vakcinaci

• předcházení epidemiím onemocnění, proti nimž existuje očkování

• podpora silnějšího postavení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí

• vytváření efektivních komunikačních strategií za účelem zvyšování zájmu o veřejné zdraví

   Evropská unie by se podle Vaccines Europe měla zaměřit zejména na proočkovanost rizikových skupin, do nichž patří chronicky nemocní občané, děti a senioři. Právě očkování dětí by mělo být tím hlavním cílem v boji za veřejné zdraví ve 21. století. V současné době utrácejí členské státy v průměru pouze 2,7 % svých zdravotnických rozpočtů za prevenci₁, což je mimořádně nízké číslo. Systémy zdravotní péče tedy musí projít zásadními změnami, které se zaměří nejen na prevenci, ale také na efektivitu, která v mnoha zemích úplně chybí.

   Problémem ve všech členských státech je také nedostatečná podpora vědy a výzkumu v otázce očkování. Vývoj nových vakcín trvá od 8 do 18,5 roku₁, což naprosto neodpovídá poptávce na trhu. Je tedy nutné mnohem více iniciovat spolupráci veřejnosti, plátců, farmaceutického průmyslu a odpovědných úřadů. Téměř šest a půl roku trvá, než jsou nové vakcíny rozšířeny mezi občany₁, což je způsobeno zejména pomalým vývojem národních akčních programů. Nedostatečná je také podpora malých společností, které jsou ve vývoji nových vakcín důležité vzhledem k novým nápadům. Zároveň vytvářejí další pracovní místa a napomáhají ekonomickému růstu EU.

   Veškeré akční plány ovšem nejsou tím hlavním, co ovlivňuje rozhodování pacientů. Hlavní autoritou jsou pro ně lékaři a sestry, ani oni se však necítí být dostatečně kompetentní k podávání informací o výhodách očkování. Dokonce 37 % studentů medicíny₁ a 38 % sester₁ podle svých slov o očkování neumí dobře komunikovat a až 85 %  těchto lékařských pracovníků by se dokonce rádo dozvědělo více.

   Cílem Vaccines Europe je propojit veřejnost, lékaře i zákonodárce, aby začali problém chřipky vnímat jako velmi vážný a řešili společně nízkou proočkovanost, která znamená nejen pokles pracovní produktivity, ale hlavně riziko vážného ohrožení života a zdraví.

   www.allmedia4u.cz

   Vaccines Europe: Call For Action.: http://www.vaccineseurope.eu/wp-content/uploads/2014/06/20140530_VE_CallForAction_web.pdf

   

   

Tweet