Medicína
Češi nevěří margarinu
Výsledky laboratorní analýzy ukázaly, že margaríny dostupné na českém trhu jsou kvalitní. Čeští spotřebitelé jim přitom často zbytečně nedůvěřují. Moderní postupy při výrobě již delší dobu umožňují vyrobit kvalitní margarín, který může být dobrým zdrojem důležitých omega 3 mastných kyselin, kterých mají Češi ve stravě dlouhodobě nedostatek.
„Technologie výroby margarínů se za posledních dvacet let výrazně změnila. Současné postupy dovolují vyrobit margaríny pouze se stopami trans nenasycených mastných kyselin. Většina margarínů jich dokonce obsahuje méně než máslo,“ komentuje složení tuků na českém trhu prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické.
Ve skutečnosti jsou margaríny vyráběné z rostlinných olejů a tropických tuků. Přítomnost většího než stopového množství trans nenasycených mastných kyselin analýza, až na jedinou výjimku, neprokázala. Spotřebitelé odmítají margaríny často i proto, že jsou zdrojem omega 6 mastných kyselin, jejichž nadbytek ve stravě může být příčinou zánětlivých reakcí organismu. Analýza však ukázala, že poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin v kvalitních margarínech z našich obchodů je pro lidské zdraví výhodný. Máslo sice oproti margarínu obsahuje minimální množství omega 6 mastných kyselin, ale zároveň obsahuje téměř zanedbatelné množství omega 3 mastných kyselin. Z tohoto pohledu se margarín ukazuje pro každodenní spotřebu jako výhodnější, jak upozorňují odborníci na výživu.
„Pro výrobu margarínů se v našem regionu využívá zejména řepkový olej. Ten je bohatý na omega 3. Oproti tomu například v USA je dostupnější olej slunečnicový nebo sójový, které jsou bohatší naopak na omega 6,“ vysvětluje doc. Ing. Jiří Brát, CSC., odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju a místopředseda odborné skupiny pro tuky České společnosti chemické. Právě použité suroviny při výrobě margarínů rozdělují názory lékařů ze zámoří a z Evropy. Výsledky amerických studií o škodlivosti margarínů tak neplatí nutně v evropských podmínkách.
Při výběru tuku je nutné sledovat jeho složení. Měl by obsahovat co nejméně nasycených mastných kyselin, které přispívají k rozvoji například srdečně-cévních onemocnění. 15 % spotřebitelů však netuší, jak si správně tuk vybrat. Přestože se pro výrobu margarínů používají tropické tuky (palmový, palmojádrový, kokosový) s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, výrobky z nich jsou výživově výhodnější. „Dříve museli výrobci používat metodu částečného ztužování, aby margarín vyrobený z tekutých olejů ztuhl. Smícháním tropických tuků například s řepkovým olejem však vzniká výživově hodnotná potravina, která je výrazně zdravější než margaríny vyráběné zastaralou metodou ztužování,“ uzavírá Brát.
Analýza tuků dostupných na českém trhu byla provedena v Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha. Zahrnovala 31 vzorků celkem ve čtyřech kategoriích: roztíratelné tuky v kelímku (margaríny), rostlinné tuky ve folii, pokrmové tuky, směsné tuky, másla. Mezi margaríny byl za výživově nejhodnotnější výrobek vyhodnocen margarín značky Flora. Spotřebitelský průzkum provedla společnost SANEP, zúčastnilo se ho 7 679 lidí zodpovědných za nákup potravin do domácnosti.
Iniciativa Vím, co jím a piju je smluvním partnerem globální iniciativy The Choices Programme. Program Choices vznikl v roce 2007 z podnětu Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Ty totiž upozornily na živiny, které při nadměrné konzumaci mohou způsobovat civilizační onemocnění, jako jsou nadváha, obezita, diabetes 2. typu nebo srdečně-cévní onemocnění. Potraviny nesoucí logo „Vím, co jím“ obsahují žádné nebo minimální množství nasycených mastných kyselin, trans mastných kyselin, soli, resp. sodíku a přidaných sacharidů (jednoduchých cukrů). U některých druhů potravin navíc logo hlídá celkové množství energie a poukazuje na potraviny bohaté na vlákninu.
