První pomoc

Úvodní téma bylo věnováno aktivitám ČRR ( Truhlář), které  se v posledních letech velmi rozrostly  v domácím prostředí a pronikly úspěšně i do zahraničí, zejména na půdu Evropské resuscitační rady ( ERC). Zde se ČRR stala uznávaným partnerem. Zavedla kurzy ALS ve spolupráci s ERC, získala mezinárodní pořadatelství a hostitelství budoucích mezinárodních akcí, provozuje instruktivní i informativní webové stránky, zorganizovala v Brně masmediálně podpořený nácvik školních dětí v neodkladné resuscitaci atd.

 Poresuscitační péče (Kasal) po obnově vlastního účinného oběhu (ROSC) je v současné době realizována jako komplexní péče, která řeší kauzální příčinu (nejčastěji koronární), má předcházet ischemicko-reperfúznímu poškození celého organismu nebo je minimalizovat. Specifická pozornost se věnuje funkcím mozku, dysfunkci myokardu a reakci cévního řečiště a metabolismu. K příznivému ovlivnění pozástavového syndromu ve vhodných případech přispívá mírná léčebná hypotermie s předepsaným protokolem. Nejčastějšími pracovišti pro tuto specializovanou péči jsou lůžka KARIM/ARO a lůžka koronárních JIP.

Stanovení neurologické prognózy u pacientů po KPR (Černá,Pařízková) je nově zpracováno do konsenzuálního metodického doporučení více odborných společností. Kombinuje kromě klinického sledování i zobrazovací a elektrofyziologické diagnostické postupy a posuzuje prognózu až po odeznění mírné terapeutické hypotermie a odeznění účinků podaných léků. Oproti předchozím přibližně 72 hodinám po ROSC se doba posouzení prognózy tím odsunuje většinou až k 7. dnu od původní příhody a KPR.

 Problémy s minimální účinností a úspěšností KPR po závažných traumatech a polytraumatech stále trvají. Základem je snížit již na místě příhody – nejčastěji dopravní nehody s vysokoenergetickým poraněním - úvodní krvácení na minimum (pánevní pás), dále vyřešit pohotově tenzní pneumotorax detenzí - nejčastěji již na urgentním příjmu po sonografickém určení, a navigovanou punkcí, popř. záchrannou operativou vyřešit tamponádu perikardu.

Logistický program se věnoval vzdělávání pracovníků na zdravotnických operačních střediscích (ZOS), zdokonalování systému TANR.

Slovenské kolegyně (Kilianová, Vítková) se rozhovořily o systému vzdělávání ve Falck Záchranná na Slovensku podle dánského vzoru. Původní Falck – záchranná služba v Dánsku byl založen již v roce 1906, na Slovensku zahájil svou činnost v roce 2005. Výuka, školení, kontrola znalostí se vztahuje na lékaře i záchranáře a má teoretickou i praktickou – nácvikovou, komunikační část.  Spojuje cílenou „task work“, s týmovým pojetím přesné spolupráce v týmu „team work“ podle vzoru činností při závodech Formule 1.

O evropských aktivitách vzdělávání – European Resucitation Academy hovořil Duschl (Švýcarsko), o  úspěšnosti kurzů  ALS (Advanced Life Support) v České republice  referoval  za ČRR Truhlář a v posteru o implementaci získaných postupů do praxe Vodehnalová.

 O registru terénních – mimonemocničních KPR (OHCA – out-of hospital cardiac arrest) v hlavním městě Praze za posledních 11 let (2003 – 2013) podrobně přednášel vedoucí lékař ZOS HMP(Franěk). Počet KPR v roce 2013 byl 571, což odpovídá incidenci 42,8 / 100 000 obyvatel hlavního města.  TANR vystoupila z úvodních 16,2 %  při zavádění na ZOS v roce  2003 až  na 55,5 %  do roku 2013. Tomu odpovídá i vzestup laických KPR před příjezdem vozu RLP – v roce 2003 byla prováděna v 13,2 %, v roce 2013 byl uvedený údaj 57,9 %. U rodinných příslušníků a dětí se převážně kombinuje nepřímá srdeční masáž s umělým dýcháním.

 Přežití srdeční zástavy, vzniklé ve zdravotnickém zařízení (IHCA – in-hospital cardiac arrest), jsou od terénu zčásti odlišná (Černá Pařízková). Je častější podíl druhotné srdeční zástavy při dekompenzaci, při akutních příjmech pacientů v kritickém stavu. Heslem je prevence náhlé smrti, připravenost v celé nemocnici k systémovému řešení, sledování pacientů v nestabilním, varovném stavu, povinnost ošetřujícího personálu aktivovat tým, zajišťujícího okamžitou intenzivní péči, neodkladnou resuscitaci. 

Specifické rysy neodkladné resuscitace malých dětí, zejména v prvním roce života při asfyktických kritických bradykardiích a při srdečních zástavách s přehledem přednesla Jana Djakow; v diskusi byly tématu věnovány četné dotazy, KPR u malých dětí je vzácná, často je proto obávaná.

 Přednášky se věnovaly i novému vybavení – modifikaci C-ramene pro automatickou srdeční masáž – Corpuls (Hölscher, Německo), možnostem i mezím v realizaci mimotělní membránové oxygenace a podpůrných oběhů (Sviták).

Pozornost byla věnována i masmédiím (Drábková), která KPR zařazují do programu vysílání televize, do filmů, do klipů a seriálů s velmi různorodým odborným zpracováním; obecně nadhodnocuje úspěšnost KPR a často tím nesprávně a nevhodně ovlivňuje laické konzumenty uvedených pořadů.

V současné době se již připravují nové metodické pokyny pro neodkladnou resuscitaci, které budou v konečné úpravě globálně vyhlášeny a zveřejněny na světových sociálních sítích opět po pětiletém intervalu, a to dne 16. října 2015 – který byl vyhlášen za Evropský den záchrany života (European Restart a Heart Day).

Přednášky jsou uvedeny se souhlasem přednášejících na webových stránkách ČRR : www.resuscitace.cz 

Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc., OCHRIP, FN Motol