Medicína

Z historie zubní protetiky - zubních náhrad


Kategorie: Zuby 
17.září 2013
Půjdeme-li do minulosti, zjistíme, že zubním kazem trpěli i naší předkové. Zubní kaz byl ovšem dříve přičítán různým pohromám, nejčastěji však zlovolnému zubnímu červu. Na nemocný zub se radilo aplikovat havraní lejno, aby zub co nejdříve odumřel a majitel se tak zbavil trápení. Od dávných dob se však ve společnosti vnímá ztráta zubů vždy jako příznak stáří

S obtížemi spojenými s absencí nebo nefunkčností vlastního chrupu se lidstvo potýká již od pravěku. První důkaz mechanického zásahu do ústní dutiny se datuje do 3. tisíciletí př.n.l. V egyptské  pyramidě byly objeveny dvě lidské stoličky spojené zlatým drátem. Vynález můstku jako takového je ovšem připisován Etruskům, kteří již 700 let př.n.l dosáhli mistrovství při zpracování vzácných kovů. Ve 13. století přináší dobrodruh Marco Polo mimo jiných pro Evropu šokujících informací zprávu, že v jihovýchodní Asii požívá velké popularity pokrývání zubů tenkými zlatými plíšky Objevení antické krásy přináší až renesance. Pro sebevědomí člověka je od té doby důležitý příjemný vzhled a estetický úsměv.

Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokouší o malou revoluci v oblasti zubních náhrad: místo zvířecích či lidských zubů, které snadno v ústech podléhaly zkáze, navrhuje minerální pastu k výrobě zubů umělých: ta již obsahuje mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Čímž natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstává spíše hudbou budoucnosti. Trh s lidskými zuby určenými do náhrad i nadále bují. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady právě z lidských zubů. Tuto možnost jak přijít k penězům využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole, stejně jako vykradači hrobů.  Nejcennější byl kompletní chrup, či sada zubů sobě podobných.

Již v 18. století navrhuje pařížský dentista Nicolas Dubois de Chérmant zuby porcelánové, o které má zájem především šlechta. Tento návrh přebírá a vylepšuje Američan W. Peale a umělé zuby se začínají vyrábět od roku 1822 sériově v továrně. Od této doby se stomatologická protetika vyvíjí mílovými kroky, možnosti ošetření, materiálu i formy aplikace jsou nesrovnatelně sofistikovanější a pozitivní zprávou je, že se vývoj v této oblasti stále zrychluje. Příklad za všechny: pokud si můžete dovolit zaplatit speciální terapii růstovými faktory, lékaři dnes zrekonstruují čelist a nechají dorůst kost. To, co si před padesáti lety neuměl nikdo představit, je dnes realizovatelné.

Prezidentka Komory zubních techniků paní Alexandra Seidlová upozorňuje, že v dnešní době už mají zubní technici k dispozici špičkové materiály a i jejich postupy jsou na vysoké úrovni. Rozhodně Česká republika ve srovnání s Evropou nijak nepokulhává. Ovšem je důležité si uvědomit, že zhotovení plně funkční a zároveň estetické celkové náhrady je velmi náročná disciplína oboru protetiky.Negativně se však projevuje skutečnost, že na rozdíl od jiných zemí není v České republice umožněn přímý kontakt mezi zubním technikem a pacientem. Další problém je v české legislativě, která se brání příplatkům za nadstandard k plně hrazeným výrobkům. Tím se přístup pacienta ke  špičkovým výrobkům poněkud ztěžuje.

 Dle: www.rakva.estranky.cz

Wikipedie

Autor: zpracováno redakčně