Žloutenka

Více než 1,4 milionu lidí zemře každý rok na nějaký typ žloutenky


Kategorie: Žloutenka 
29.červenec 2013
Na 28. července připadá Světový den boje proti žloutenkám, které se řadí mezi nejčastější virová onemocnění. V jejich důsledku každoročně zemře přibližně jeden a půl milionu lidí po celém světě. Inovativní farmaceutický průmysl se snaží s tímto onemocněním bojovat. Na tři nejrozšířenější typy onemocnění – A, B, C je v současné době ve vývoji 22 nových léčiv, z toho jen na žloutenku typu C jich je 13.

Žloutenka neboli virová hepatitida je jedním z nejčastějších virových onemocnění. V současné době lze diagnostikovat sedm typů žloutenky – vedle nejrozšířenějších typů A, B a C jsou to také méně známé D, E, F a G. Jednotlivé typy se od sebe liší jak způsobem přenosu, tak příznaky, závažností i následky.    

Infekčnost viru HBV, který způsobuje hepatitidu typu B je  50–100 krát vyšší než u viru HIV. Žloutenka typu B se přenáší krví nebo jinými tělními tekutinami. Teoreticky by bylo možné se nakazit i na první pohled neškodným použitím cizího zubního kartáčku. Zákeřnost onemocnění spočívá také v tom, že během prvních čtyř týdnů až šesti měsíců se onemocnění nemusí vůbec projevit. Mnoho nakažených ani netuší, že žloutenkou typu B trpí a může jí šířit dál.

 Nemoc může začínat jako chřipkové onemocnění, tedy bolestmi hlavy, nevolností, bolestmi kloubů. Při přechodu do chronického stadia je rizikem například cirhóza nebo rakovina jater. Počet nakažených v ČR dlouhodobě klesá, celosvětově této nemoci ale podlehne až 600 000 lidí ročně. Proti žloutence typu B přitom existují účinné léky a na vývoji dalších se pracuje. „

Aktuálně je ve vývoji osm nových léčiv, které by měly pomoci boj proti hepatitidě typu B urychlit. Lidé se mohou očkovat dokonce i kombinovanou vakcínou a chránit se proti typu A i B zároveň. Další z kombinovaných léčiv, tentokrát určené pro boj proti žloutenkám B a C, je v současnosti ve vývoji.

 Žloutenka typu A se nazývá „nemocí špinavých rukou“. K přenosu viru totiž často dochází fekálně-orální cestou. Základním preventivním opatřením proti tomuto onemocnění je tedy důkladná hygiena, zejména pak časté mytí rukou. V porovnání s typem B se jedná o mírnější formu nemoci – většinou nepřechází do chronické formy a jen zřídkakdy je smrtelná. První příznaky onemocnění se také projevují chřipkovými příznaky. Onemocnění podléhá povinnému hlášení a hospitalizaci. Každoročně onemocní tímto typem žloutenky 1,4 milionu lidí na celém světě.

I proti tomuto typu hepatitidy existuje účinné očkování.

 Nejzávažnější průběh a nejtěžší následky má hepatitida typu C. Téměř u 85 % nakažených nemoc přejde do chronického stádia, u 5 – 20 % může být příčinou vzniku jaterní cirhózy.1 – 5 % pacientů na jaterní cirhózu nebo rakovinu jater umírá. Léčba hepatitidy C bývá úspěšná jen v 60 % případů. Počet nemocných má celosvětově vzrůstající tendenci. Prozatím ale neexistuje účinný lék, který by nemoc vyléčila.

Žloutenka je pravděpodobně jedním z onemocnění, které lidstvo sužuje od nepaměti.  V dnešní době postihuje miliony nových pacientů ročně. Z toho důvodu vidí inovativní farmaceutický průmysl v léčbě a prevenci žloutenky jednu z největších výzev. Nové léky budou snižovat i vysoké náklady na následnou léčbu a tím významně ovlivní i  ekonomický a sociální faktor.

 
Autor: zpracováno redakčně